Irské jídlo

IRSKÉ JÍDLO

Irské jídlo je poněkud zvláštní. Vlastně bych spíš měla použít irská strava. Nejrozšířenějším jídlem je tady samozřejmě jehněčí. Záleží na tom, jak se upraví, ale pokud na něj nejste zvyklí, během prvního týdne se vám přejí – já jsem ho měla během prvních deseti dnů asi čtyřikrát a můžu říct, že už ho mám dost. První jehněčí, které jsem tady jedla, bylo dobré, až jsem byla překvapená, jenže ty další…ne, že by to bylo špatně upravené, ale je to naprosto jiná chuť a aroma a třeba jehněčí s hrozinkami, medem, skořicí a ještě něčím, co jsem nepřeložila…no už bych si to víckrát asi nevzala.

Obecně je tady jídlo docela těžké, aspoň z mého pohledu. Každý večer je maso na nějaký způsob, jak už jsem zmínila, nejčastější je jehněčí. Hlavním jídlem není oběd, ale večeře, a to klidně i v osm večer. V poledne si třeba udělají sendvič nebo si vezmou zbytky ze včerejška, ale hlavní vaření je až na večer. Jednou jsem tu měla bažanta – asi to byl bažant, zapomněla jsem se zeptat – ale musím přiznat, že to bylo dobré.

Malé děti, aspoň co já vidím, jí normálně smažené, slaninu, míchaná vajíčka, klobásu nebo kabanos nebo co to je…to mě docela překvapilo. Těmi malými myslím i dvouleté. Máslo je tu solené, takže na mě docela dost slané. Už jsem si sice trochu zvykla, ale samotný chleba s máslem ještě pořád nestrávím, minimálně si na něj musím dát med nebo marmeládu, aby se ty chutě vyrovnaly.

Chleba – to je další kapitola. V postatě tu nemají bochníky, jak je máme my. Kupují krájené toustové chleby, ty jsou docela dobré, ale za chvilku se jich taky přejíte. Buď si je dáte normálně nebo opečete v toustovači. Kromě toho mají malé irské chlebíčky – to jsou malé bochánky, které krájí a opíkají v toustovači, pak jsou ale děsně sladké a mají celkem zvláštní chuť. Už jsem i uvažovala o tom, že si řeknu, jestli by mi nekoupili „normální“ chleba – jenže tady ho v podstatě neseženete. Jedině v polském koutku nebo v polském obchodě – tam mají cibulový, ve větším možná i jiný, ale díky za něj. V nejhorším případě si ho nechám poslat. Rohlíky asi ani neznají.

Dalším bodem je snídaně. Ráno se tu nejí snad nic jiného než cereálie – buď jsou to takové oblátky z cereálií, které se rozlámou, na ně se nalije mléko a posype cukrem. Nebo klasické müssli. Neviděla jsem tu ke snídani nic jiného.

Čaj tady pijí zásadně s mlíkem. Další věc, kterou jsem ještě nezkoušela. A ani se mi do toho nechce, čaj si nechám ráda tak, jak jeJ.

Tak to je tak ve stručnosti o irské kuchyni. Jsou to spíš takové moje postřehy, rozhodně ne nějaká národní studie, jen co jsem za těch pár dní, co tu jsem, pochytila.